Listopad 1455, Mohuč. Johannes Gutenberg prohrává soudní spor o dluh a přichází o dílnu i o rozdělané bible, největší projekt svého života. Vítězem je jeho věřitel Johann Fust a po jeho boku stojí Peter Schöffer, dosavadní Gutenbergův spolupracovník.
Půjčka od Fusta: kdo zaplatil první tiskárnu
Gutenberg měl vynález, ale ne kapitál. Aby mohl postavit dílnu a začít tisknout, potřeboval peníze. Našel je u Johanna Fusta, mohučského obchodníka a bankéře.
Fust půjčil Gutenbergovi dvakrát po 800 zlatých, dohromady tedy 1 600. Ručením bylo vybavení dílny. Zda Fust od začátku počítal s tím, že dílnu získá, se z pramenů určit nedá.
Helmaspergerův notářský zápis
6. listopadu 1455 sepsal notář Ulrich Helmasperger dokument o sporu, v němž Fust žaloval Gutenberga o vrácení půjčky s úroky. Fust tvrdil, že peníze nebyly použity na dílo, ke kterému byly určeny. Spor se rozhodl ve prospěch věřitele.
Gutenberg přišel o dílnu a rozdělané bible, které přešly do Fustových rukou. Helmaspergerův zápis je dnes uložen v Göttingenu a patří k nejdůležitějším dokumentům o začátcích knihtisku.
Peter Schöffer: od tovaryše ke společníkovi
Peter Schöffer pocházel z Gernsheimu, vyučil se písařem a pracoval v Paříži. Do Mohuče se dostal jako písař a podle tradičního výkladu u Gutenberga pracoval jako nejlepší tovaryš.
Podle tradičního výkladu svědčil Schöffer proti svému mistrovi. Brzy nato se stal Fustovým společníkem a oženil se s jeho dcerou Christinou. Dílna pokračovala pod jménem Fust & Schöffer a v roce 1457 vytiskla Mainzský žaltář.
Schöffer byl tak dobrý rytec, že právě jemu se přisuzuje zdokonalení Gutenbergových typů do podoby, kterou známe z dochovaných prvotisků. - Podle soudobých pramenů a moderní typografické analýzy
Fust a legenda o Faustovi
Jméno Fust zní podobně jako Faust a podle jedné teorie z něj legenda o doktoru Faustovi, který upsal duši ďáblu, vyrostla. Historici to považují za nejisté: faustovská legenda se pravděpodobně váže spíše k Johannu Georgu Faustovi, který žil o několik generací později. Z legendy později čerpal Goethe.
Rychlost, s jakou tisk produkoval identické stránky, ale současníky nejspíš udivovala: stovky stejných listů bez jediného písaře.
Co se stalo s Gutenbergem?
Příběh nemá šťastný konec, ale ani tragický. Gutenberg se nevzdal. S pomocí dalšího mecenáše Conrada Hummeryho znovu rozjel malou tiskárnu. Vytiskl několik menších děl. V roce 1465 ho mohučský arcibiskup Adolph II. jmenoval dvorním šlechticem - což mu přineslo rentu, šaty a víno do konce života. Zemřel roku 1468, chudý, ale nikoliv zapomenutý.
Fust & Schöffer mezitím prosperovali. Vydávali knihy s kolofony, ve kterých uváděli svá jména. Gutenbergovo jméno tam nenajdete nikde. Fust zemřel roku 1466, Schöffer v tisku pokračoval a po něm dílnu vedl jeho syn Johann.
My v našem Scriptoriu jsme si vybrali jiný vzor - Albrechta Pfistera z Bambergu, který tiskl ilustrované knihy v němčině. Ale o tom zase příště.
Více o životě těch, kteří přišli před Gutenbergem - písařích a mniších ve středověkých skriptoriích - si přečtěte v článku Tři prsty píší, celé tělo trpí.