Gutenberg dokončil svou Bibli kolem roku 1455 v Mohuči. Do českých zemí se knihtisk dostal v Plzni, kde vznikla Kronika trojánská. Tradičně se datuje do roku 1468, novější výzkum ji klade až po rok 1476. Praha, hlavní město království, se tištěné knihy dočkala později. Proč tak pozdě, nevíme jistě. Často se zmiňuje silný cech písařů, ale jde jen o hypotézu.
Záhada anonymního tiskaře: kdo vytiskl první pražskou knihu?
Rok 1487. V Praze se poprvé objevuje tištěná kniha - Žaltář. Ale na titulní straně není žádné jméno tiskaře. Historici mu říkají prostě Tiskař Pražské bible a jeho totožnost není dodnes s jistotou prokázána.
Proč se nepodepsal, nevíme. Hypotéza o tlaku písařského cechu je zajímavá, ale není doložena, důvod anonymity se nezachoval.
Pavel Severín: tiskař, který se stal purkmistrem
O generaci později byl tisk v Praze zavedeným řemeslem. Dobře to ilustruje příběh Pavla Severína z Kapí Hory.
Severín začal tisknout roku 1520 na Starém Městě, první podepsaný tisk je z května 1522. Byl váženým měšťanem a v letech 1534 až 1537 zastával úřad staroměstského purkmistra. Tiskl do roku 1541 a zemřel v letech 1553 nebo 1554.
Dílnu převzal Severínův zeť Jan Kosořský z Kosoře. Jeho tisky jsou doloženy v letech 1547 až 1557 a znovu před rokem 1575.
Bartoloměj Netolický a nástup Melantricha
Ve stejné době působil na Malé Straně Bartoloměj Netolický - dvorní tiskař krále Ferdinanda I. a člověk se spolehlivým monopolem. Byl katolík, což se panovníkovi líbilo, a tiskl vše, co dvůr potřeboval.
Jiří Melantrich vedl v Praze vlastní dílnu a s Netolickým se jeho cesty střetly po roce 1547.
Dne 10. října 1547 Ferdinand I. po porážce stavovského povstání knihtisk v Čechách zakázal. Melantrich pak spojil svou dílnu s tiskárnou Netolického a společně vydali asi dvacet tisků. V roce 1552 od něj tiskárnu odkoupil, Netolický byl v dluzích, a převod privilegií byl potvrzen o rok později.
Melantrichova Bible a dům U Dvou velbloudů
Melantrichovým nejznámějším dílem je česká Bible, která vyšla v pěti vydáních mezi lety 1549 a 1577. V roce 1557 získal erb s přídomkem z Aventinu a po roce 1563 nechal přestavět dům U Dvou velbloudů, kde roku 1567 zprovoznil tiskárnu. Ulice, kde jeho dílna stála, nese jeho jméno dodnes: Melantrichova.
Co se stalo s písaři
Písařské řemeslo tiskem nezaniklo ze dne na den.
Část písařů se pravděpodobně přeorientovala na práci v tiskárnách, například jako sazeči nebo korektoři. Řemeslo tak změnilo nástroj.
Daniel Adam z Veleslavína: z tiskárny nakladatelství
Po Melantrichovi, který zemřel 19. listopadu 1580, převzal tiskárnu jeho zeť Daniel Adam. Do rodiny se přiženil roku 1576 a od roku 1578 spolupodepisoval impresum. Zda to byla svatba z lásky nebo ze strategické rozvahy, prameny mlčí.
Daniel Adam, později povýšený na z Veleslavína, vedl tiskárnu jako nakladatelství české vzdělanosti. Vydával slovníky, historické spisy a překlady.
Praha tak za sto let urazila cestu od anonymního tiskaře z roku 1487 až k nakladatelství Veleslavínů, které formovalo českou kulturu. Město inkoustu a olova.
Jak vypadala dílna, kde tato historie začínala, si můžete vyzkoušet v naší hře Scriptorium. A pokud vás zajímá, jak podobný příběh zrady a ambice proběhl o století dříve v Mohuči, přečtěte si článek Gutenberg, Fust a zrada Schöffera.